Set of 18: Czech Truck Racing Cards

Front:
TATRA THECOSLOVAQUIE MOTOKOP KLOBER Steco KLUBER TRANDEX olivetti Stecoi 616 TATRA NJA 29 29 Huiles Renault Diesel - HUNGAROCAMION TRUCK GP'87 TRUCK DRIVER INTERAG Firestone 10 ca RENAULT TURBO Intercooler HUNGAROCAMION TRUCK GP'87 One Guy LEYLANDA 18 Fire Lucas CAV INTERAG 300 RADING COMPANY HUNGAROCAMION Kassbohrer HUINGAF TUNGSHAM, Sphing TUNSHAM ALAMA ZTOSÍTÓ ALLAMIA WITOSITO NEJRYCHLEJŠI KAMIONY CLORO 57 Mobil 51 Mobi Firestone HUNGAROCAMION TRUCK GP'87 MAS Rolf Björk BTRA 142H VICE CK KELTRU SCAN SEALINK TRUCKING *** RUCK&DRIN magazine SCANIA NYNAS RELLI THINGSPAM Rasta Huse TRAILER magazine INTERAG INTERCOOLER STP Firestone Bourgey Montreuil Mi Esso transports internationaux S2 SZOVAUT 11 J.R PERICAUD A NE ORZI 90 Kronenbours OTUNGSRAM Firestone STP PREPARATION FREYDIERE P CHEMARIN Esso BUDAPEST HONGRIE ZOLDER BELGIUM CUTCH GP PAUL RICARD FRANCE NURBURGRING GERMANY MISANO ITALY SILVERSTONE GREAT BRITAIN MANTORP PARK SWEDEN JYLLANDSRING DENMARK BRANDS HATCH OSTERRE ANGLETERRE AUTRICHE PEEN DE COS DE CAMIONS Firestone Valeo ATERIEL BVICE COMPETITION Bourgey Montreuil Esso SP 2862XC 38 STP DAF INTERCOOL MYRINA X TELEFUNKEN 600 Step SKF NOV. A PACKTA MONI ITS 11 Philips Auto-Audio MICHELIN TELEMANS CFAG globe-globon 3600 Boites de vitesses Smco ADIATORS NRF Directions portegies Kronprinz KONI SACHS FAG CASTINGS INSTRUMENTS SIGMA FAG GARRETT TRUCK BOG WABCO Brake Systems DAF Parts COATINGS AFRICATOURS Batterie Rost Stecol TURBOI IN II DAF Trucks Steco centurion akku SWF WILLY VOGEL SRI MANN CENTRALE SIMERIN BRINGHAUSEN AFRICATOURS SP WEWELER KONI KNORR C TEXTAR BREMSACLACE DISC GINAF BRAKE SKF E-> 135 FLLI REBECCHI TRUCK 4 Lif HM RICO Shell Oils TRUCK LEYLAND ELD 33 HUNGAROCAMION TRUCK W TOP-SLEEPER BI NING TRUCK-ZUBEHÖR 38 HU TAURUS TYRES. HUNGAROCAMION TRUCK GP'87 CHRIS TUCKER olls TAURUS HUNG COCAMION TRUCK GRAZ VT 2369 50- UNIROYAL CH TERAG SEALINK Dover Calas BRITISH SZOVA TAURUS INTERA INTERAG 622 W39 ENTINE BOLD STEEL LIAZ BECHER VALENTINE TEAMO TRUCK GR87 Karlsbader TRUCK&DRIVER BECHER 65 Kräuter Spezialität 51M LIAZ 100 Barum PÚCHOV 100 LAZE 20 Sovtransavto JIRKA MOSKAL-A1- JARDA JOKLIK +A+ PAVEL ZÁLESKY.0- LIAZ BAMION MOTOKOY TELEFUNKEN 614 camions 4x4 6x6 strager MAM 4x4 6x6 strager w 78190 TRAPPES FRANCE AFRICATOURS Staccor Volive CRANDERS TRANDERS HUNCAIU TRADING COMPANY TRANSPORTS HOBINEAU INTERAG UNIROYAL CK&DRIVER 15 TER ROBINEAU LEYLAND OLIAZE TEAM 14 MULTIPART 20 STRUCK OFF 87 Karnbader BECHER Krauter Spezialität 5TA LIAZ PUCHOV 65 JAZ PARKING FUJI 65 CAV TUNGSRAM Jghting TUNISTRAM 71 ALAMIZTOSÍTÓ ALLAMIZTOSÍTÓ 83 UGRUNG NIROYAL 170 UNIROYAL 77 Chazal Huiles Renault Diesel HUNGAROCAMION TRUCK GP87 Huiles nault Diesel Fires ca Nord C restone RENAULT G290 T D'EUROPE TERAG CUYNET celes fodestrich Bonny TURBO Intercooler Ca cal freement of Firesi S2 SZOVAUT DUNLO Esso 9973 ML 69 SEALINKAR SEALINKA DACK ALPUS HUNGAROCAMIONIRUCK Galazi. UNIROYAL UNIROYAL TRUCK O CAMION R PC INTERAG. 170 UNIROYAL [sal Oils DRIVER TRAILER Mobil Mobil HUNGAROCAMION TRUCK GP'87 SEALINK BRUHH on Fli Dover LEYLAND HECTOR TRANSDERV TRUCK&DRIVER magaze 0000000 PREPARED BY MARSHALL Perkins TRANSDER 子 ardt Sped. TRUCK GR'87 HUNGAROCAMION TRUCK GP'97 GOOD/YEAR INTERAG COTTA 12 HOLSET BRITISH BRITISH LINKER SEALINK PR Calais Dover Calais SCANIA ISTO PRIED 142 INTERAG HOLSET INTERCOOLER IRELLI MHELL INZ LIAZ LIAZ VALENTINE FUJI autoturist BOHEMIA CRISTAL CZECHOSLOVAKI LIQUEUR BECHER bearings PRODUCER

Back:
TATRY PRO DAKAR Kopřivnická automobilka Tatra se afrického maratónu Paříž - Da- kar zúčastňuje od roku 1986. Pro svoji první účast v dnes nejpopu- lárnější soutěži světa připravila dva vozy Tatra 815 VD 6 x 6, uprave- né podle požadavků a potřeb obtížné soutěže, jejíž trať vede napříč Afrikou. Vozy Tatra 815 mají typickou konstrukční koncepci, kterou využí- vají kopřivnické automobily už přes šedesát let. Jejími charakteris- tickými znaky jsou vzduchem chlazený motor, páteřový centrální rám s nosnou rourou a nezávislé zavěšení všech kol na výkyvných polonápravách. Tato koncepce zaručuje vynikající jízdní vlastnosti v těžkém terénu: vzduchové chlazení navíc vylučuje poruchy kapa- linového systému, jaký se používá u většiny motorových vozidel. Chlazení vzduchem se právem osvědčuje v extrémních teplotních podmínkách jak v afrických pouštích, tak na sovětské Sibiři. Tatry 815 pro Paříž-Dakar mají dvanáctiválcový vznětový motor o výkonu 300 kW, přeplňovaný dvojicí turbodmychadel, a celkem dvacet rychlostních stupňů pro jízdu vpřed a čtyři pro zpětný chod. Oba vozy při první účasti vzbudily takovou pozornost, že už pro ročník 1987 zakoupily naše Tatry i zahraniční týmy. Pro rok 1987 představovala tovární účast vylepšený šestikolový vůz a nový čtyř- kolový prototyp, odvozený z unifikované koncepce Tatry 815. V cíli pak Tatry dojely na druhém, patnáctém, šestnáctém a osmnáctém místě. Řidič prototypu Karel Loprais mohl i zvítězit, ale výkon mo- toru 280 kW nemohl stačit na prototyp nizozemského DAFu, který měl téměř tisíc koní - tedy 736 kW... TŘI KATEGORIE KAMIÓNŮ V roce 1984 vznikla organizace ETRO (European Truck Racing Organisation), která vypsala první mistrovství Evropy nákladních vozů již na rok 1985. Organizátoři však museli přijmout jisté kom- promisy v zájmu bezpečnosti. Vozy rozdělili podle výrobcem udá- vaného výkonu do tří skupin, ale pro všechny platí, že za překročení otáček motoru nad 2600 1/min a rychlosti 160 km/h následuje di- skvalifikace, případně doplněná tučnou pokutou. Tato omezení jsou jistě rozumná. Stačí vzpomenout na zákony fyziky a pak je každému jasné, jakou energii představuje rozjetý desetitunový ko- los... Ke dvojici základních omezujících předpisů připočítejme ještě skutečnost, že všechny startující vozy musejí být dálniční tahače i se sedlem pro připojení návěsu. Jejich základem jsou výhradně sériově vyráběná vozidla, rozdělená do tří kategorií takto: 1. třída A do výkonu 221 kW resp. 300 k; 2. třída B do výkonu 265 kW resp. 360 k; 3. třída C do výkonu 367 kW resp. 500 k. Mnozí výrobci dodávají nákladní vozy s různými motory podle volby zákazníků a tak se stejné typy mohou objevit i ve více kategoriích, ale liší se pohonnými jednotkami. Ve skutečnosti se však motory dále upravují a tak se také může stát, že vůz ze třídy A je výkonnější než hůře připravený stroj ze třídy B. Z těchto důvodů je už na rok 1988 připraveno objektivnější rozdělení podle zdvihového objemu motorů. NEJRYCHLEJŠÍ KAMIÓNY Dnes už asi nikdo nezjistí, jak to bylo doopravdy. Říká se, že jed- noho dne omrzelo řidiče kamiónů pro přepravu závodních aut for- mule 1 je jen vozit na závody. Odpojili návěsy a rozdali si to na drá- ze. Byla to podívaná, která všechny zaujala. Oficiální verze je tro- chu jednodušší. Pořadatelé závodů na oválném okruhu v Atlantě ve Spojených státech chtěli nabídnout divákům atrakci, jež by ostře kontrastovala s tím, co dosud na okruzích viděli. Kdosi přišel s ná- padem pustit na trať kamióny. Úspěch podpořený televizním pře- nosem vedl k pozvolnému zavádění obdobných závodů i v Evropě. V roce 1987 se jel již třetí ročník mistrovství Evropy v závodech kamiónů silničních tahačů na okruzích. Poprvé se jeden závod konal i v zemi socialistického tábora. Na maďarském Hungaroringu u Budapešti se sešlo více než padesát strojů. Ještě žádná jiná mo- toristická disciplína na úrovni mistrovství Evropy nezaznamenala tak silnou účast jezdců a automobilů ze zemí RVHP. Nejlepší výsle- dek z nich měl československý tým Liazu. Pokračoval i v dalších zá- vodech a jeho jezdci zasáhli mezi desítku nejlepších ve třídě 300 k. Kamióny se objevují i v těžkých afrických soutěžích. Také tam dobývají úspěchů naše Tatry a Liazy. Zveme vás tedy na malou pro- cházku světem nejrychlejších kamiónů. Tak jak je svými objektivy zachytil fotoreportér Antonín Bahenský. Závody nejsou jen atrakcí, ale i propagací kamiónů jednotlivých výrobců a tedy soubojem o místo na světových trzích. TOM HYAN NEJRYCHLEJŠÍ KAMIÓNY (Grand prix kamiónů Hungaroring). Autor fotografií A. Bahenský. Autor textu T. Hyan. Grafická úprava D V. Jedlička. Odpovědný redaktor R. Mucha. Výtvarná redaktorka L. Heinrichová. Vydalo nakladatelství Svépomoc Praha. Tisk SG Děčín. 8512202/840 Kčs 15,- WHITE ROAD BOSS II Klasickou konstrukční školu nákladních vozů s kapotovou nástav- bou představují v evropském šampionátu americké automobily White Road Boss II. V sezóně 1987 patřily k nejrychlejším. Na jed- nom z nich vyhrál Švéd Slim Borgudd nejen třídu C, ale i šampio- nát absolutně; na druhém (na snímku) si dobře vedl George Allen ve třídě B. V Evropě velmi málo známé automobily White jsou výrobky vel- mi staré firmy, která vyrábí užitková vozidla od počátku století a zprvu se věnovala především parním strojům. Jeden z osobních parních vozů White, které sloužily i americkým prezidentům, je vy- staven v Národním technickém muzeu v Praze. Továrna postupně vyráběla velmi úspěšné modely řad 4000, 9000, 7000 a 1500 Com- pact v šedesátých letech; benzínové motory White Mustang a v poslední době ucelenou typovou nabídku nákladních vozů a ta- hačů Road Boss, Road Commander, Road Xpeditor, Autocar Con- strucktor atd. Do výrobního programu patřily traktory i zemědělské stroje. Po roce 1976 se firma White dostala do vleklé krize a na jaře 1981 se stala součástí švédského koncernu Volvo. Pro závody v Anglii upravené vozy Road Boss II mají dvoudobé ventilové motory GM Detroit o výkonu až 550 kW a jsou tedy nejsilnějšími nákladními vo- zy na okruzích. Slim Borgudd zajel na voze s automatickou elektro- nicky řízenou převodovkou Allison rekordní kolo na Hungaroringu - průměrnou rychlostí neuvěřitelných 92,05 km/h! PROFESIONÁLOVÉ I AMATÉŘI Mezi jezdci evropského mistrovství kamiónů najdeme řadu zají- mavých postav. Někteří z nich se věnují svému sportu profesionál- ně jako třeba Rolf Björk ze Švédska, jehož Scanii 142H vidíte na snímku. Muž z Helsingborgu, který ve svém podniku zaměstnává dalšího řidiče pro jedinou návěsovou soupravu Scania, se sám vě- nuje výhradně závodům a vedení organizace TIA (Truckers Interna- tional Association), kterou založil. TIA je vlastně odborovou organi- zací, bojující za zlepšení pracovních podmínek řidičů dálkové pře- pravy. Björkova sezóna je velmi náročná. V roce 1987 nejen absolvoval deset závodů kamiónů od Hockenheimu v NSR po belgický Zolder, ale i řadu výstav, kde jeho speciálně upravená Scania ve švédských barvách budila zaslouženou pozornost. Vystavoval ji na šesti auto- salónech a zúčastnil se rovněž Scania Festivalu ve švédském Sö- dertälje, který je mezinárodním sjezdem automobilů této značky. Na některých závodech se objevují profesionální závodníci i z ji- ných disciplín. Tak v Anglii bývá často na startu olympijská lyžařka Divina Galica, která ovšem okusila i závodní automobily formule 1, motocykloví mistři světa Barry Sheene a Jean-Claude Chemarin, jezdec ploché dráhy Terry Crossland, závodník se sportovními vozy a účastník 24 hodiny v Le Mans Wille Green a mnozí další. Česko- slovenští jezdci Moskal a Vojtíšek jsou zaměstnanci o. p. Liaz, ale ze sportu mají také mnoho zkušeností - Vojtíšek z autokrosu, Moskal z formule Easter i ze závodů cestovních automobilů. STROJE NEJSILNĚJŠÍ TŘÍDY Nejsilnější třída C s motory o výkonu od 265 do 367 kW resp. 361 až 500 k soustřeďuje na startu špičkově připravené automobily růz- ných značek z mnoha zemí světa. Patří k nim americké White a Pe- terbilt, italské Iveco-Fiat (na snímku), britské Leyland, ERF, Bed- ford a Scammell, západoněmecké Mercedes-Benz a MAN, rakous- ké ÖAF-Gräf & Stift, francouzské Renault, švédské Scania a Volvo atd. Titulky v dosavadních třech ročnících mistrovství Evropy však získaly jen tří: Renault, Volvo a White. Za jejich volanty seděli Yves Barrat z Francie, Curt Göransson ze Švédska a další Švéd Slim Bor- gudd, kterého známe i z jeho startů v automobilových závodech formule 1 ... Vítěz mistrovství Evropy v nejsilnější kategorii C však nemusí být zároveň absolutním mistrem Evropy. Tento titul získá jezdec, který nasbírá nejvíce bodů bez ohledu na to, ve které ze tří kategorií star- tuje. Tak se stalo, že mistry Evropy 1985 a 1986 byli Angličané Rod Chapman na Fordu Cargo a Mel Lindsey na Leylandu Roadtrain, kteří jinak startovali ve třídě A se základním výkonem motoru do 221 kW. Jak však ukázali společné závody všech tříd, mají motory vyladěné pěkně ostře ... Teprve v sezóně 1987 patřil absolutní titul Slimu Borguddovi ze Švédska. Tento čtyřicátník, který po dvou sezónách ve formuli 1 už nenalezl dalšího sponzora, a proslavil se i jako vynikající hudebník - jako bubeník nahrával se skupinou ABBA - nalezl další smysl svého závodění za volantem kamiónu. DAF TURBOTWIN II Největším soupeřem československých závodníků s vozy Tatra a Liaz byl v soutěži Paříž - Dakar monstrózní kamión DAF Turbo- Twin II. Vznikl speciálně pro tuto soutěž a jeho konstrukce snad s výjimkou budky už ani klasický náklaďák nepřipomíná. Jezdí s ním nizozemský majitel autodopravní společnosti Jan de Rooy. V roce 1987 se mu po létech snažení podařilo vyhrát Paříž - Dakar v kategorii kamiónů, ale jeho superstroj prohnal i mnohá osobní auta... Za De Rooyem skončil v cíli československý prototyp Tatra 815 VD 4×4 vedený posádkou Karla Lopraise. TurboTwin II je pokračováním předchozího typu I, ale má o mno- ho větší výkon. Dva vznětové motory jsou uloženy uprostřed rámu, navzájem otočené o 180° a každý z nich pohání „svoji" nápravu. Každý motor má i osmistupňovou převodovku s propojeným syn- chronizovaným řazením. Motory jsou šestiválce, každý o objemu 11,6 litru, výkonu po 365 kW při 2 400 otáčkách za minutu a každý se dvěma turbodmychadly a chladiči stlačovaného vzduchu. Pro úsporu hmotnoti je hlavní rám vozu i pomocný rám nástavby z hli- níkových profilů. Nástavba kryje motory, vzadu nahoře v jakémsi křídle jsou uloženy chladiče a za nimi trojice náhradních pneumatik Michelin. Vůz má kotoučové brzdy Knorr s vnitřním chlazením vzduchem a skutečně takové potřebuje - dosahuje totiž rychlosti 200 km/h! Jan de Rooy se netají přáním, že by rád zvítězil v soutěži Paříž - Dakar i absolutně - před všemi osobními vozy! Už v ročníku 1987 se nějaký čas držel na sedmém místě... IVECO-FIAT NA TRATI Mohutný trubkový rám chrání kabinu závodního vozu Iveco Fiat Turbo-Star italského jezdce Giovanni Bellicchiho, který její výzdo- bu svěřil malíři Franku Casamassinovi z Faenzy. Tak se na ní objevi- la celá řada výjevů, ve kterých nechybí krásné ženy i příšery z bájí a legend, jenže vozu to na rychlosti nepřidalo. Však také Bellicchi závodí jen pro zábavu. Majitel přepravní společnosti z Milána byl nejlépe šestý na francouzském okruhu Le Castellet roku 1986, v ná- sledující sezóně obsadil desáté místo na Hungaroringu ... Mezinárodní společnost Iveco sdružuje výrobu užitkových vozi- del Fiat, OM a Lancia v Itálii, Magirus-Deutz v NSR, Unic ve Francii a v Anglii se k ní připojil také evropský Ford. Řada Turbo-Star 190 jsou dvounápravové tahače návěsů s velmi výkonnými motory - dodávají se řadové šestiválce i vidlicové osmiválce o výkonu do 309 kW. Vyobrazený model 190-35 má výkon 257 kW z osmiválco- vého přeplňovaného motoru o objemu 17 174 cm³ s jedním turbod- mychadlem Holset, při použití dvou turbodmychadel u typu 190-42 vzroste výkon na 309 kW. Převodovka je osmistupňová ZF shodná se sériovou verzí, ale jezdci nezatíženého tahače vystačí zpravidla jen čtyři nejvyšší rychlostí stupně. Jezdec Giovanni Bellicchi patřil na Hungaroringu k nejstarším, o pět let ho však překonal úspěšnější Heinz Dehnhardt z NSR, který ve svých šestapadesáti letech patří k nejlepším. Jezdí na Mercede- su ve třídě C. KAMIÓNY ERF Britský průmysl užitkových automobilů, který se vždy mohl poch- lubit nejrozsáhlejší nabídkou velmi kvalitních vozidel, se koncem šedesátých let dostal do těžké krize. Mnohé značky zanikly, jiné se staly majetkem zahraničních společností a tak se stalo, že se nyní puncem jediného skutečně britského kamiónu chlubí značka ERF. Vyrábí však jen něco přes tisíc vozidel ročně . . . ERF jsou iniciály Edwina Richarda Fodena, který ve třicátých le- tech továrnu založil ve městě Sandbach. Tam však již sídlila továr- na Foden založená jeho otcem, a proto nemohl použít vlastního jména. Dnes je Foden v majetku amerického koncernu Paccar, Ley- land patří nizozemskému DARu a Seddon-Atkinson dokonce špa- nělskému Pegasu! Zbyl jen ERF... Vozy ERF zdobí tabulka s nápisem Built in Britain (postaveno v Británii), upozorňující na zemi výrobce. ERF je totiž národní znač- kou, jedinou, která přežila samostatně až do poloviny osmdesátých let. Chris Tucker (na snímku) zvítězil s tahačem řady B v jednom ze závodů na Hungaroringu, v Angii má značka dokonce továrního jezdce Willie Greena, který jezdí s nejnovějším modelem E. Green má mnoho motoristických zkušeností - na Ferrari 512 a na McLa- renu-Chevy dokonce startoval v závodech Intersérie, jel 24 hodiny Le Mans i další významné závody sportovních vozů. Ve třídě B ob- sadil na ERF druhé místo v evropském šampionátu 1985 i 1986. Vý- robní program ERF zahrnuje tahače návěsů v provedení 4×2,6×2 a 6x4 s přeplňovanými motory Cummins. DŮLEŽITÉ PNEUMATIKY O výsledku v závodě rozhoduje nejen řidičské umění, síla motoru a technické provedení automobilu, ale i správné pneumatiky. Zá- vodníci používají různé značky - nechybí mezi nimi Uniroyal, Fire- stone, Pirelli, Michelin, Dunlop, ale i československé Barum, polské Stomil pro Stary a sovětské pneumatiky pro MAZy. Pro českoslo- venské Lizazy připravilo vývojové oddělení Gumáren 1. mája v Pú- chově speciální bezdušové Barumky rozměru 12 R-22,5 s ocelovým kordem, ovšem z jiné měkčí směsi. Jednu z nich předvádí František Vojtíšek na prvním snímku - hned při prvním startu na Hungaro- ringu se osvědčily více než Micheliny, které měl tým Liazu také v zásobě ... Liaz se stal příkladem i pro konstruktéry z ostatních socialistic- kých zemí. V Sovětském svazu připravily dílny přepravní společ- nosti Sovtransavto ve spolupráci s Minským automobilovým závo- dem (MAZ) dva vozy MAZ-5432 s přeplňovanými vidlicovými osmi- válci, které v sériovém provedení mají výkon 206 kW. Za jejich vo- lant usedli dva z nejzkušenějších řidičů Sovtransavta - bývalý mistr SSSR v automobilových závodech F-3 Michajl Lvov a jezdec rallye Jurij Černikov. Při prvním kontaktu s evropskou špičkou si ve- dli velmi dobře s vozy, jejichž motory ještě čekají na vyladění, byli třináctý a čtrnáctý z pětadvaceti startujících na Hungaroringu. Na druhém snímku pohled do kabiny MAZu. - LIAZY PRO DAKAR Československé nákladní automobily LIAZ jsou ve světě afric- kých soutěží už dobře známým pojmem - jezdí je od roku 1985. Mezi Paříží a Dakarem v lednu 1985 si úspěšně vedla posádka Jiří Moskal, Radek Fencl a Jaroslav Joklík - vybojovala 13. místo mezi kamióny a při debutu dojela 88. mezi 105 vozy, které soutěž dokon- čily. V následující Rallye faraónů, která se pořádá v Egyptě, již byl Liaz druhý za španělským kamiónem Pegaso! Při druhém startu v populárním „Dakaru" měli naši jezdci smůlu dva vozy odpadly a Jiří Moskal, jedoucí na třetí pozici, zapadl dvě stovky kilometrů před cílem do bahna spolu s dalšími kamióny. Po vyproštění dojel až po časovém limitu a byl diskvalifikován. Smůlu si posádka Jiří Moskal, Jaroslav Joklík a Pavel Záleský vyna- hradila v ročníku 1987 - celkově dojela třetí za Tatrou a Dafem TurboTwin II, ale zvítězila v hodnocení sériových nákladních vozů. Její vůz vidíte na snímku. Poslední typ „dakarského" automobilu nese označení Liaz 111.154D Turbo 4 × 4. Je to terénní valníkový vůz s pohonem všech kol, pohotovostní hmotností 8,4 tuny a celkovou hmotností 11 tun. Pohání jej přeplňovaný šestiválcový motor Liaz MS-640 o výkonu 257 kW při 2 150 otáčkách za minutu, ze kterého se točivý moment přenáší na kola prostřednictvím desetistupňové převodovky Praga. Automobil dosahuje rychlosti 140 km/h a má nádrže o objemu 900 litrů pro velký dojezd v pouštním terénu. JEDENÁCT ZÁVODŮ ROČNĚ Mistrovství Evropy nákladních tahačů se skládá většinou z desít- ky závodů ročně. V sezóně 1987 jich jezdci nejrychlejších kamiónů absolvovali jedenáct. Začali v dubnu v britském Brands Hatch, ná- sledoval Hungaroring u Budapešti, Zeltweg v Rakousku, Le Cas- tellet na jihu Francie, Nürburgring v NSR, Silverstone v Anglii, švédský Mantorp Park, dějiště Velké ceny Dánska v Jyllandsringu a konečně belgický Holder. Další dva velké závody v Anglii — v Do- ningtonu a opět v Brands Hatch - se jely v říjnu jako uzavření se- zóny, ale do bodového hodnocení evropského šampionátu se již nepočítaly. Na fotografii si můžete prohlédnotu startovní pole závodu třídy A před boxy a řídicí věží na Hungaroringu u Budapešti. V popředí je Liaz 110.577 Turbo československého reprezentanta Františka Voj- tíška, který celý rok startoval se stálým číslem 65. Za ním stojí Ford Cargo evropského šampióna Rodney Chapmana (6), jeho týmový druh Terry Harris (70), švédské Volvo F-10 francouzského přeprav- ce Pascala Robineau (15), starší typ Leylandu Buffalo britského jezdce Briana Garnetta (14), jeden z vozů Leyland Roadtrain veterá- na Roga Hopkinse (20), maďarský kamión Rába S-16 domácího re- prezentanta šestadvacetiletého László Dinnyése (71), další Rába jeho krajana Józsefa Csernaye (77) atd. A jaké bylo pořadí v cíli? Vítězem se stal Chapman před Crozierem (Renault), Vojtíšek byl osmý a druhý jezdec Liazu Moskal dvanáctý. Další místa obsadili sovětští jezdci na vozech MAZ a Poláci s tahači Star C-200. NEJRYCHLEJŠÍ RENAULT Mezi jezdci závodních tahačů udivoval diváky „soutěžáckým" stylem jízdy, zejména pak využíváním kontrolovaných smyků, fran- couzský reprezentant Noël Crozier. Čtyřicetiletý jezdec má k dispo- zici i vynikající materiál - tovární vůz Renault G-290 GT, připravený pro závody přímo francouzským výrobcem. Tato francouzská firma, jejíž těžké nákladní vozy jsou dědictvím po zrušených značkách Berliet a Saviem, nasazuje do evropského šampionátu ještě několik dalších vozů. Zatímco mezi silničními tahači Renault pro dálkovou přepravu nákladů vládnou typy R-310 a R-340, pro závody na okruzích továr- na doporučuje lehčí modely G-290 GT s nižší polohoų těžiště. Záď Crozierova automobilu zakrývá laminátová kapotáž. Řadový šesti- válcový motor s přeplňováním a s chladičem stlačeného vzduchu dává v sériovém provedení výkon 214 kW; skutečný výkon závod- ních úprav je však téměř dvojnásobný – zejména u Crozierova au- tomobilu. Podobný vůz Renault G-290 připravila rovněž britská továrna Re- naultu, která vznikla převzetím značek Dodge, Karrier a Commer francouzským koncernem. Jezdí s ním Eric Bacon, majitel přeprav- ní společnosti se třiceti kamióny z Ashfieldu. Továrna Renault po- skytuje závodům ETRO velkou podporu, na Hungaroringu byla do- konce jedním z hlavních sponzorů celá akce. V jejích barvách star- tují ještě Francouzi Claude Cuynet a Yves Barrat. Na snímku po- slední přípravy Croziera před startem. FORD CARGO Největším soupeřem našich vozů Liaz v evropském mistrovství kamiónů třídy A jsou britské vozy Ford Cargo. Tento nákladní vůz vzbudil při svém vzniku velkou pozornost a jeho pokroková kon- strukce byla oceněna titulem Kamión roku 1982. Vyrábí se v Lan- gley v Anglii v nespočetném množství variant a to nejen s motory Ford Diesel, ale alternativně is pohonnými jednotkami Cumins o větším výkonu (jsou základem závodnických úprav) a vzduchem chlazenými Deutz. Základem úprav pro závody je tahač návěsů Cargo 3224, tedy ta- hač s celkovou dovolenou hmotností 32 tun a s výkonem motoru 240 k resp. 176 kW. Desetilitrový šestiválec Cummins L10-290 je vy- laděn pro závody na výkon asi 295 kW, vůz však má vynikající jízdní vlastnosti. Nejúspěšnější jezdec Rod Chapman z Anglie navíc do- stává zdarma tovární pneumatiky značky Uniroyal. Je mistrem Evropy třídy A z let 1985 a 1987, dříve jezdil rallyekros. Je profesio- nálem v pravém slova smyslu, nasazuje ve svém týmu i druhý vůz, za jehož volant usedají například Terry Harris (na snímku) či britská závodnice Divina Galica. Koncem roku 1987 opět Fordy Cargo upoutaly pozornost odbor- níků i provozovatelů - jako první nákladní vozy dostaly kotoučové brzdy na všechna kola - zatím ovšem jen u menších modelů s cel- kovou dovolenou hmotností do 7,5 tuny. Také jejich kabina poho- dlím, vybavením i bohatým prosklením připomíná více osobní vůz než náklaďák... LEYLAND ROADTRAIN Britské tahače Leyland T-45 Roadtrain mají převahu jen na zá- vodní dráze, především díky tradičnímu smyslu Angličanů pro sport. V prodeji již tak úspěšné nejsou, a tak je jejich výrobce od roku 1987 pod kontrolou nizozemské firmy DAF, která vlastní 60 procent akcií společnosti Leyland Vehicles. Je to situace jistě para- doxní, uvážíme-li, že první motory DAF vznikly v padesátých letech právě jen díky licenci Leyland ... James Sumner, syn kováře z města Leyland, koncem minulého století experimentoval s parními stroji. Jeho práce upoutaly pozor- nost Henry Spurriera. Slovo dalo slovo a dvojice založila firmu Lan- cashire Steam Motor Company, z níž se později stala automobilka Leyland Motors. V letech 1897 až 1902 vyrobili prvních 72 vozidel, poháněných ještě parním strojem. Následovaly kamióny s benzíno- vými a později i se vznětovými motory. Jméno Leyland se stalo sy- nonymem britského nákladního vozu a modely Hippo, Octopus, Comet, Beaver, Lynx a mnohé další včetně autobusových podvoz- ků sloužily v celém světě. Licenční výroba se rozběhla v Indii, Bel- gii, Keni, Írsku, Íránu i jinde. Základem pro závody je tahač T-45 Roadtrain. Dodává se alter- nativně s motory Perkins-Rolls-Royce, Leyland či Cummins o sério- vém výkonu do 260 kW. V roce 1986 se s ním stal absolutním mis- trem Evropy Mel Lindsey. Ovšem i mistr tesař se utne, jak vidíte na snímku Lindsey právě vyjel z dráhy... KAMIÓNY V DEPU Dnešní závodní kamióny už většinou nemohou jezdit po silnicích. Jednotlivé týmy je přivážejí do depa na návěsech, většinou po dvou. Nechybějí ani další servisní a obytné automobily, mnohdy v provedení, které se snaží upoutat pozornost nejen diváků, ale i případných mecenášů. Jedním z nich je rovněž vozidlo na snímku - nese značku MAN a slouží nejen jako pojízdná dílna, ale také jako pojízdný domov při cestách za závody v různých koutech Evropy. Mýlil by se ten, kdo by si myslel, že závody nákladních automobi- lů jsou výmyslem posledních let. Je to sice neuvěřitelné, ale histo- rické záznamy uvádějí, že první závod nákladních automobilů uspo- řádali ve dnech 10. až 11. října 1898 ve Versailles u Paříže! Kdo vyhrál, už zpráva neuvádí... Kamióny se tedy objevovaly už v sa- mých počátcích motoristických sportů. Tak třeba „Canonball" Baker urazil v rekordním čase vzdálenost z New Yorku do San Francisca, od jednoho amerického pobřeží ke druhému, s plně naloženou cisternou GMC 2t již roku 1929. V Sovětském svazu jezdili s nákladními vozy zase autokros, v USA se tahače objevily nejen na okruzích a při závodech ve zrychlení, ale i při Týdnu rekordů na známé bílé pláni vyschlého solného jezera v Bonne- ville! Bill Snyder tam dokonce na třínápravovém Kenworthu zajel průměrnou rychlost 171,7 km/h na dráze jednoho kilometru v roce 1971, o pět let později již jen s dvounápravovým Kenworthem dosáhl 232,37 km/h... ŠVÉDSKÁ SCANIA Švédsko má dvě velké továrny na nákladní automobily, které do- sahují velkých obchodních úspěchů. Tahače Scania a Volvo se ob- jevují u přepravních společností v mnoha zemích světa. Starším vý- robcem a zároveň jedním z nejstarších na světě je Scania, dnes součást koncernu SAAB, který vyrábí osobní automobily, vojenská a dopravní letadla, počítače a rakety. Značka Scania vyráběla od roku 1900 jízdní kola, o rok později přidala osobní vůz Thorssin a za další dva roky první nákladní vůz. Měl motor o výkonu 8 kW, se- dadlo řidiče nad motorem (předchůdce dnešní bezkapotové kon- cepce) a plošinu pro náklad o hmotnosti do 1500 kg. Stejnou nos- nost měli vůz Vabis, výrobek v roce 1891 založené vagónky v Södertälje. Po spojení obou firem tam dodnes vznikají nákladní vozy Scania, které si vysloužily pověst „nákladního Rolls-Royce" pro svoji příslovečnou kvalitu. Pod značkou Scania-Vabis vznikla celá řada úspěšných konstruk- cí - pro nás je velmi zajímavé, že koncem třicátých let švédská to- várna zakoupila licenci na výrobu československých tanků! Po spo- jení se SAABem bylo jméno Vabis vypuštěno a dnešní vozy nesou značku Scania. K nejvýkonnějším patří Scania řady 142 (na sním- ku), která slouží i jako základ pro závodní kamióny. Čtrnáctilitrový osmiválcový motor má výkon 309 kW při 1 900 otáčkách za minutu. Typ 142H je vybaven rámem pro těžký provoz (H = Heavy). Na snímku vůz pilotuje Angličan Andrew Levett v závodě třídy C. LIAZ PRO OKRUHY Po úspěchu v soutěži Paříž-Dakar 1987 se zrodila v o. p. Liaz v Jablonci nad Nisou myšlenka zúčastnit se také závodů silničních tahačů. První dva prototypy čs. závodních kamiónů vznikly v neuvě- řitelně krátkém čase. Za šest týdnů od zahájení stavby už oba vozy úspěšně debutovaly na Hungaroringu. Jejich jezdci Jiří Moskal a František Vojtíšek pokračovali i v dalších závodech evropského šampionátu a závěrem sezóny 1987 jim patřilo celkově desáté a čtr- nácté místo v nejvíce obsazené třídě A... Nové automobily Liaz 110.577 konstrukčně vycházejí z tahače ná- věsů typu 110.561. Dvounápravový vůz se sklopnou kabinou doznal úprav v rámci předpisů ETRO. Na první pohled upoutají plechové bočnice mezi koly na obou stranách vozu, bezpečnostní trubkový rám v kabině a přídavné tlumiče na zadní nápravě, která je stejně jako v sériovém provedení odpružena pneumatickým měchy se ze- síleným stabilizátorem. Na velmi dobrých jízdních vlastnostech zá- vodního Liazu mají významný podíl speciální bezdušové pneumati- ky Barum, které během týdne vyrobili v Gumárnách 1. mája v Pú- chově. Přeplňovaný šestiválcový motor s větším turbodmychadlem ČZ-KKK, leštěnými ojnicemi, úpravou ventilového rozvodu a zvýše- ným tlakem palivového čerpadla dává výkon okolo 370 kW. Z devíti převodů řadí závodník jen „horní" čtyři. Největší rychlost je 160 km/h a nejrychlejší Liaz má i velmi svižnou akceleraci.