Set of 10: Czech Muschrooms

Front:


Back:
Křemenáč osikový (Boletus rufus Schaeffer). Jest naše všeobecně známá, užitečná, chutná houba, na trzích hojně prodávaná, , ros- toucí roztroušeně ve všech našich lesích, zvláště však pod osikami. Má klobouk živě nebo tmavě cihlově oranžový, lysý, matný, tlustý, měkce masitý, v mládí kulovatý, s pro- taženým, blanitým okrajem, zprvu na třeň se- stupujícím, později polokulovitý, pak klenutě rozložený, 6—20 cm v průměru. Třeň velmi dlouhý, válcovitý, as 3 cm tlustý, hrubě sít- natě šupinatý. Trubky dlouhé, kolem třeně volné, bílé, husté, s ústím drobným, jemným, bílým Dužnina plodnice na průřezu zprvu bě- lavá, se později mění do červenohněda až černa a na spodu nohy obyčejně do zeleno- modra. Jest v malých plodnicích velmi jemná, tuhá, chutná; ve starších v klobouku měkne, v noze tuhne a vysýchá. Dr. Fr. Smotlacha - akad. malíř R. Vejrych. Státní nakladatelství v Praze. Všechna práva vyhrazena. Čkm. 1358-1. Hnojník třpytivý. (Coprinus micaceus Bull.). Roste často ve spoustách po deštích kolem kmenů starých stromů v sadech i lesích od jara do zimy. Má klobouk pravidelný, vej- čitý, pak protáhle válcovitý až deštníkovitý, 2-4 cm široký a vysoký, rezavě žlutý, pa- prsčitě rýhovaný. Zprvu jest poprášen jemnými, záhy mìzejícími, sklovitě lesklými zrnky. Nožka jest tenká, bělavá, křehká, dutá. Lupeny jsou jemné, husté, zprvu světlehnědé, později od výtrusů černohnědé. V čas zralosti výtrusů se okraje klobouku rozplývají v kašovitou hmotu. K užitku jest bezvýznamná. Dr. Fr. Smotlacha - akad. malit R akad. malíř R. Vejrych. Státní nakladatelství v Praze. Všechna práva vyhrazena. Čkm. 1358-1. Muchomůrka citronová(Amanita citrina Schaeffer). Hojná houba všech našich lesů; vyskytuje se v létě a na podzm, nejčastěji v září a říjnu. Klobouk více méně žlutozelený, citronový až úplně bílý, 5–8 cm široký, tence masitý, kle- nutě rozložený, hladký, slizce lesklý, s plst- natě kožovitými, často zahnědlými zbytky po povrchové plachetce. Lupeny bílé, husté, iši- roké, u třeně zaoblené. Třeň as 1 cm tlustý, 5—10 cm dlouhý, dole dutý, hladký, nahoře s blanitým, visutým, zcela bílým nebo žlutě zubatým prsténcem; dole vyrůstá z veliké, kulovité, měkce houbovité hlízy, nahoře uľaté na okraji zdobené závojnatou obrubou, zbytkem to povrchové plachetky. Chuť nená- padná a vůně zemitá. Houba byla pokládána do nedávna za smrtelně jedovatou, stejně jako je muchomůrka zelená (Amanita viridis Pers.) značně barvou ji podobná, nebo muchomůrka jarní (A. verna Bul.). Proto jí nesbírejte! Dr. Fr. Smotlacha akad. malíř R. Vejrych. Státní nakladatelství v Praze. Všechna práva vyhrazena. Čkm. 1358-1. Ryzec libovonný (Lactarius glyciosmus Fries). Houba prostřední velikosti. Klobouk 4–7 cm široký, tlumeně šedě hnědý, někdy s ná- dechem fialovým, matný, nejasně kruhovaný, na okraji šupinkatě drsný, zploštěný. Lupený oranžově žluté, husté, od výtrusů bíle popra- šené. Třeň as 1 cm tlustý, válcovitý, krátký, bledý, někdy dole zduřeně prodloužený. Vy- značuje se zvláštní sladkou vůní, připomína- jící kokosové koláčky. Roste vlhkých, hlavně jehličnatých, lesích v mechu, zvláště V rašeliníku, ve velkých hejnech, na sklonku léta a na podzim, často ve spoustách. Mléko bílé, ostře palčivé. Pro silnou vůni nejedlý. ve Dr. Fr. Smotlacha akad. malíř R. Vejrych. Státní nakladatelství v Praze. Všechna práva vyhrazena. Čkm. 1358-1. Krásnorůžek slizký (Calocera viscosa Pers.) Je houba oranžově červená neb oranžově žlutá, kuřátkům podobná, avšak podstaty pevné, chrupavčité, za sucha rohovité, za vlhka hladké, slizké. Keříčky 5—8 cm vysoké, od spodu nebo středu v dlouhé, špičaté, hladké, okrouhlé, vzpřímené, na koncích nej- častěji v zašpičatělé větévky rozdělené. Roste na starých pařezech jehličnatých stromů, hlavně smrkových, a obyčejně v nich hluboko kořenuje. Pro tuhost nejedlá. Dr. Fr. Smotlacha - akad. malíř R. Vejrych Státní nakladatelství v Praze. Všechna práva vyhrazena. Čkm. 1358-1. Sluka či vráskovec (Rozites caperata Karsten). Objevuje se na sklonku léta a na začátku podzimu ve světlejších lesích smrkových i list- natých, v mechu. Má klobouk slámově žlu- tavý, 5—10 cm široký, zprvu kulovitý, blanitým závojkem se třeněm spojený, pak tupě vejčitě zvoncovitý, konečně zvoncovitě rozložený, lysý, suchý, v mládí bílým, jemným, řídkým, plísňovitým závojem potažený, v stáří hrbo- litě, paprsčitě rýhovaný. Lupeny široké, husté, hlinožluté, přirostlé. Dužnina bílá, slabě hou- bově vonná. Výtrusy rezavé. Třeň značně delší nežli průměr klobouku, as 1 cm tlustý, stejno- měrně válcovitý, pevný, hladký, jemně vlák- nitý, bělavý, s bílým čárkovaným prstencem, který často záhy odpadne. Na spodku nohy velmi jemná, snadno mizející pošva, která je zbytkem po jemném závoji klobouku. Trháme-li plodnici sluky ze země, jde to velmi snadno, neboť spodek nohy, obalený pošvou, lehce od této se v zemi a mechu oddělí, aniž by se porušil. Zdá se, jakoby sluka vytáhla svůj zobák ze země. Odtud název houby, která je jedlá, velmi chutná. na Dr. Fr. Smotlacha akad. malíř R. Vejrych. Státní nakladatelství v Praze. Všechna práva vyhrazena. Čkm. 1358-1. Hřib hořký či žlučník (Boletus felleus Bull.). Roste v létě a zejména na podzim v jehlič- natých lesích. Zaměřuje se často za hřib obecný, jemuž se někdy, zvláště za mládí, ve- lice podobá. Avšak hořká chuť odstraší kaž- dého, aby jej sbíral, ač je jinak neškodný. Má klobouk polštářovitý, svělle nebo plavě hnědý, hladký, lysý, 5-10 cm široký, měkký. Trubky bílé, později od červených výtrusů za- růžovělé, polštářovitě dolů prodloužené, vy- klenuté na třeň přirostlé, s ústím hranatým, drobným. Třeň žlutě hnědý, břichatý, celý hrubě síťnatý, měkký. Jest místy u nás hojný. Pro jeho podobu ke hřibu obecnému zovou jej někde i podhřib nebo podhřibnice. Dr. Fr. Smotlacha - akad. malín R Vejrych. Státní nakladatelství v Praze. Všechna práva vyhrazena. Čkm. 1358-1. Ryzec ryšavý (Lactarius rufus Scop.). Hojná houba našich lesů, zvláště jehličnatých, často ve velkých hejnech se vyskytující. Jest nápadná svým dosti masitým, hnědě červeným, 5-11 cm širokým, ploše klenutým, později vmačklým kloboučkem, vždy uprostřed s hrbo- lem a s lupeny pleťové barvy, úzkými, hus- tými, křehkými. Třeň rovný, válcovitý, 1 cm tlustý, pevný, zbarvený podobně jako klobouk, nebo o málo světleji dole bíle plstnatý. Hojné bílé mléko má chuť silně a dlouho pal- čivou. Je neškodný a možno jej nakládati do octa. Dr. Fr. Smotlacha - akad. malíř R. Vejrych Státní nakladatelství v Praze. Všechna práva vyhrazena. Čkm. 1358-1. Kožnatka či kožohlav krvavolupenný (Dermo- cybe anthracina Fries). Roste v létě a zejména na podzim v mechu v našich lesích, zvláště na písku a křemeni. Klobouček tence masitý, 2–4–6 cm široký, kaštanově nebo skořicově hnědý, dlouho zvoncovitě vyklenutý, pak téměř rozprostřený, tupě hrbolatý, přitiskle vláknitý, nelesklý. Lu- peny zprvu krvavě červené, tlusté, dosti řídké, později od výtrusů rezavé. Třeň válcovitý, dosti tenký, 6–10 cm dlouhý, žlutý s červe- nými vlákny. Hnědavá pavučina, spojující v mládí klobouček se třeněm, později téměř mizí. Je to houba jako ostatní pavučince ne- valné chuti. Dr. Fr. Smotlacha - akad. malíř R. Vejrych. Státní nakladatelství v Praze. Všechna práva vyhrazena. Čkm. 1358-1. Třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare Huds.). Husté svazky sírově žlutých plodniček této houby se objevují po dešti skoro po celý rok a nejvíce na podzim na hnijících pařezech nebo na zemi, kusech dřeva, zemí zakrytých. Kloboučky zvoncovité až terčovité, 2—4—7 cm široké, v mládí světlým sotva znatelným zá- vojkem spojené s dlouhým, tenkým, válco- vitým třeněm. Později na okraji klobouku zů- stává často bělavé třepení, někdy černými výtrusy šedě zbarvené. Lupeny zprvu žlutavé, později od výtrusů zelené. Dužnina celé plod- nice sírově žlutá, silně hořká a proto nejedlá, skoro bez vůně. Zaměřuje se dosti snadno s chutnou, příjemnou a vonnou opěnkou či lipůvkou, rostoucí na pařezech listnatých stromů a prodávanou na trzích. Dr. Fr. Smotlacha • akad. malíř R. Vejrych. Státní nakladatelství v Praze. Všechna práva vyhrazena. Ckm. 1358-1.